Poměrně statná bylina dorůstající až 1 m. Lodyhy bývají nevětvené, často nahloučené v trsech. Listydlouze (přízemní) a krátce (lodyžní) řapíkaté, dlanitě 5tidílné. Barva listů je většinou tmavě až sytě zelená, lesklá. Květy bývají na lodyhách jednotlivě, jsou sytě žluté a poměrně velké, až 3 cm v průměru. Plody jsou měchýřky nahloučené v terminálním souplodí. Bývají dlouhe cca 1 cm, jsou mírně prohnuté zakončené špičkou. Semena jsou temně hnědá až černá, poměrně malá (do 1 mm, zřídka kdy větší), v měchýřcích ve velkém množství (stovky, možná i tisíce).
Doba květu
květen - červen
Běžně ale vykvetá i později v sezóně, především na brzo posečených loukách.
Stanoviště
Převážně na vlhkých loukách, světlejší lesy (hlavně na bazických podkladech), lesní lemy, horská prameniště.
Rozšíření
Celkové: Střední a jihovýchodní Evropa - jih Německa, Polska, západ Ukrajiny, dále v Rumunsku, Maďarsku, Rakousku, Itálii, bývalé Jugoslávii, snad i švýcarské Alpy, Bulharsko, řecko a Albánie.
ČR: V celém území roztroušeně, místy hojněji až do nadmořských výšek okolo 1450 (Jeseníky), 1300 (Krkonoše) m. Ve větší míře chybí v západních Čechách, na Třeboňsku a na střední a severní Moravě.
Železné hory: Roztroušeně až vzácně v centrální a východní části fytogeogradického okresu. Nejhojněji v okolí Nasavrk, Trhopvé Kamenice a na Hlinecku. Na východ od Seče a Heřmanova Městce chybí. Hadač et al. (1994) udává přes sto lokalit. Dá se předpokládat, že v mnoha případech se jedná o historické výskytu. Na druhou stranu se občas podaří objevit novou lokalitu (Hlinecko, Trhovokamenicko), většinou se jedná o opuštěné ladní louky.
Možnost záměny
Poměrně dobře poznatelný, málo proměnlivý druh. Za květu a plodu prakticky nelze zaměnit. Výhodou je, že i dlouho po odplození zůstávají na lodyhách zaschlé měchýřky typického tvaru. Problém může být u osamocených sterilních jedinců. Zde je nejlepším znakem tvar listu (nutno "nakoukat") a jejich lesklost (oproti podobným druhům z čeledi, nebo kakostům (Geranium palustre, G. pratense, aj.).
Ostatní údaje, poznámky
Jedovatý, obsahuje isochinolový alkaloid magnoflorin.
Použitá literatura
Anonymus 1992: Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (Status ochrany)
HADAČ E., JIRÁSEK J. & BUREŠ P. 1994: Květena Železných hor. Sborník prací č. 1. Společnost přátel Železných hor, Heřmanův Městec. 212 p. (Rozšíření)
HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds.] 1988: Květena ČSR 1. Academia, Praha. 560 p. (Popis, Doba květu, Stanoviště, Rozšíření, Ostatní údaje)
KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp.(Nomenklatura)
PROCHÁZKA F. [ed.] 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166.(Ohrožení)
