Invazní rostliny

PROGRAMY
Péče o krajinu Invazní rostliny Věda a výzkum Osvěta
PROJEKTY
starší projekty
 

Invazní rostliny

Problematika invazních rostlin je od 80. let minulého století žhavým tématém ve vědeckých a ochranářských kruzích. Proč tomu tak je? Proč jsou invazní rostliny tak „nebezpečné“? Co se s tím dá dělat?


Co jsou to invazní rostliny

Invazní rostliny mají jedno společné, patří mezi nepůvodní, člověkem zavlečené druhy (antropofyty). Faktem je, že skutečně představují reálnou hrozbu pro českou krajinu. Na rozdíl od domácích druhů zde nefungují přirozené regulační mechanizmy, protože zde chybí jejich přirození nepřátelé, jednak škůdci a choroby, jednak přímí konkurenti s podobnou životní strategií. Dokáží se dokonale přizpůsobit podmínkám prostředí a spontánně se šířit a kolonizovat rozsáhlé plochy. Tím dochází k degradaci původních společenstev, k ochuzení druhové bohatosti a potenciálnímu vymizení mnoha druhů. S tím je spojeno snižování druhové rozmanitosti, která patří mezi základní stavební kameny ekologické stability. Teoreticky se mohou šířit až do fáze, kdy porostou všude. K tomu jsou vybaveny opravdu mocnými zbraněmi. Produkují velké množství semen, nebo jsou schopny se snadno šířit vegetativně pomocí oddenkového systému, dobře regenerují, rychle rostou, dobře se přizpůsobují novému prostředí. V současnosti představují jeden z nejzávažnějších ekologických problémů, je jim věnována velká pozornost ze strany ochranářské a vědecké veřejnosti. Boj proti nim je během na dlouhou trať a stojí mnoho energie a času.

Jak se šíří

Vlastní „invazi“ předchází několik fází. Vše začíná prvotním zavlečením, kdy se druh poprvé dostane do nového prostředí. Po určité době dochází k jeho zplanění, druh pomalu osidluje narušovaná nepřírodní stanoviště, někdy se mu podaří uchytit i v přírodních ekosystémech. Vznikají první ohniska jeho šíření. V této fázi se už druh šíří nezávisle na člověku, došlo k jeho zdomácnění. Po určité době (většinou se jedná o desítky let), kdy se druh postupně přizpůsobí podmínkám v novém prostředí a nastává fáze masivního nekontrolovatelného šíření, na světě je další invazní druh. Úspěšnost invazního druhu je výrazně ovlivněna prostředím, do kterého byl zavlečen. Daleko častěji se invazní druhy projevují v prostředí výrazně ovlivněným člověkem s hustou sítí koridorů (komunikace, vodní toky). Podmínky v České republice nabízí spoustu příležitostí pro šíření invazních druhů. To je dáno několika skutečnostmi:

poloha – nacházíme se uprostřed kontinentu, odedávna tudy vedly různé obchodní stezky napříč kontinentem, po kterých mohly nové druhy snadno „přicestovat“. Na území České republiky se stýkají dvě biogeografické oblasti – kontinentální a panonská. V české flóře se objevují prvky sousedních oblastí: perialpidské  z jihu a východu (Alpy a Karpaty),  oceánické ze západu a boreální ze severu.
klima a reliéf
– klima mírného pásu je ideální díky dostatečným srážkám a přijatelným teplotám během sezóny, území je geologicky a geomorfologicky rozmanité, široká škála geologických, půdních a mikroklimatických podmínek nabízí příležitosti ke koexistenci mnoha druhů.

osídlení
– Česká republika má rozlohu 78 864 km2 a 10,3 miliónu obyvatel. Průměrná hustota osídlení je 130 obyvatel/ km2 (57. nejlidnatější země světa). Je zde rozsáhlá síť silnic (0,71 km/km2) a železnic (0,11 km/km2). Kromě vrcholových partií hor v České republice prakticky neexistuje území, které by nebylo ovlivněno lidskou činností. To nabízí dostatek prostoru pro vznik ohnisek a další šíření invazních rostlin.

Flóra České republiky v současné době hostí 1378 nepůvodních zplaňujících druhů, což je zhruba třetina. Z toho 90 druhů je považováno za invazní.

Jak proti nim bojovat

Na začátku by měla být prevence. V našich podmínkách je nereálné regulovat příliv nových druhů do naší flóry. Účinnějším řešením je důsledná kontrola potenciálních ohnisek – omezování vzniku rumišť a černých skládek, přiměřená kultivace nově vznikajících stanovišť s nezapojenou vegetací (např. náspy silnic). K šíření invazních rostlin přispívá neznalost lidí. Často začne například křídlatka bujet za vsí, kde si ji někdo přinesl jako „pěknou dekorativní rostlinu“ do své zahrádky.

Ve chvíli, kdy se invazní druh začíná šířit, je nejvyšší čas začít s aktivní regulací. Aby byl boj s invazními rostlinami účinný, je potřeba mít na paměti několik obecných zásad:

- začít co nejdříve, nejpozději ve ve stádiu vznikajícího ohniska.

- zásahy provádět důsledně - pokrýt zásahem celou populaci, aby na místě nezůstaly žádné živé exempláře nebo části rostlin.

- zničenou biomasu co nejdříve po asanaci spálit, není vhodné ji kompostovat, většina druhů má výborné regenerační vlastnosti, také je tu velké riziko šíření pomocí semen.

- vhodně načasovat zásah, měl by být proveden v době květu, před dozráváním semen.

- začít likvidovat populace invazních rostlin od ohniska po směru jejich dalšího šíření (např. na potocích je třeba postupovat důkladně odshora, jinak se invazní druh na asanované místo bez problémů šíří z horních částí toku a zásah je naprosto neefektivní).

- pravidelně monitorovat asanované místo a dle potřeby zásah opakovat - jednorázový zásah nebývá účinný.

 

Metody likvidace

Neexistuje obecný postup, každý druh má svá specifika, metoda potírání by měla vycházet ze znalostí o jeho biologii a ekologii. Z používaných metod likvidace populací invazních druhů se požívají dvě – chemická a fyzická (výjimečně se používá i biologická likvidace - například spásání). Nejúčinnější je kombinace obou. Při chemické likvidaci se nejlépe osvědčil Roundup Biaktiv. Jedná se o neselektivní herbicid, nejvhodnější je používat jej na zapojené porosty, kde invazní rostlina výrazně dominuje. Při  fyzické likvidaci se běžně aplikuje pokosení v době květu. U jednoletých druhů (netýkavky) je možné použít vytrhávání rostlin. Biomasu je vhodné okamžitě zlikvidovat, nejlépe spálit.

 
DATABÁZE
Databáze výskytu invazních rostlin Atlas rostlin Databáze lokalit Atlas semen
OSTATNÍ
chci se zeptat
dnes je čtvrtek
19.10.2017
18:07:27 hod
občanské sdružení Centaurea - sdružení pro monitoring a management krajiny, IČO: 26664119, sídlo: Škrovád 48, 53821 Slatiňany, korespondenční adresa: Sečská 25, 53701 Chrudim tel.: +420 737 780 965, mail: jan.hornik@tiscali.cz, bankovní spojení: 191209797/0300, nejsme plátci DPH ALL IN 1 - Tvorba webových stránek